V posledních několika letech jsem byl účastníkem mnoha konverzací, které si kladly za cíl jasně definovat rozdíly mezi termíny „college“ a „university,“ tedy výrazy, které se v anglicky mluvícím světě používají k označení vysoké školy. Já sám jsem si s rozdíly nikdy hlavu nedělal (hned vysvětlím proč), ale jelikož často vídám otázky pídících se po oněch odlišnostech, rozhodl jsem se k tématu napsat několik řádek.
Kdybych měl slova college a university přirovnat k Vennovým diagramům, řekl bych, že oba výrazy tvoří značný průnik, nicméně nejsou koncentrické. Jinými slovy se dá říct, že i když college a university znamenají něco trochu jiného, v běžné řeči se dají téměř vždy zaměnit. Když například Američan hovoří o „college life,“ má na mysli život na vysoké škole, ať už studoval kdekoliv. Já sám jsem při výběru nebo hodnocení školy nikdy příliš neřešil, jestli se daná institutuce nazývá college, university, nebo třeba institutem. Podobně student v Česku by se nepozastavil nad tím, že ČVUT je vysoké učení, VŠE vysokou školou a Univerzita Karlova univerzitou. Pro kvalitu a atraktivnost té které školy je tedy mnohem důležitější její historie a, chceme-li, statistiky, nikoliv slovíčko v názvu.
Jestliže ale colleges a universities nejsou jedna a ta samá věc, dají se od sebe nějak poznat? V zásadě jsou nejdůležitější tři kritéria: paleta nabízených oborů, stupně nabízených vzdělávacích programů a výzkum a zdroje.
Paleta nabízených oborů
Jak už jejich název napovídá, universities jsou zpravidla o něco univerzálnější co se týče palety nabízených oborů. Lze na nich tedy studovat téměř vše na co si můžeme vzpomenout. Colleges jsou potom o něco menší instituce a je tedy možné, že na nich najdeme o něco méně oborů. Na druhou stranu ale například na Connecticut College, kde mám s bakalářských studiem zkušenost já, si člověk může vybrat z 56 oborů včetně antropologie, behaviorální neurovědy nebo geologie. Kromě toho je i možné si navrhnout obor vlastní, který potom musí příslušná komise schválit.
Stupně nabízených vzdělávacích programů
Zatímco colleges se soutředí zejména na udělování bakalářských titulů, universities udělují kromě bakaláře i magisterské a doktorské diplomy. Součástí universities jsou tedy takzvané „graduate schools,“ kam se hlásí uchazeči, kteří již bakalářského titulu dosáhli, a to často na úplné jiné škole.
Výzkum a zdroje
Universities, které mají postgraduální programy, potom také musí být schopny takové programy financovat. To kromě finanční podpory pro studenty znamená zejména schopnost produkovat kvalitní výzkum, do kterého se postgraduální studenti přirozeně zapojují.
Příhodným příkladem rozdílů mezi college a university je světoznámá Harvard University. Ta pod svými křídly sdružuje vlastně několik institucí, z nichž jednou je Harvard College, která se specializuje na bakalářské programy. Součástí Harvardu je ale i Harvard Business School či Kennedy School of Government, které zase poskytují postgraduální vzdělání. Určitě nelze říct, že colleges jsou horší či lepší než universities. Vše záleží na potřebách a preferencích konkrétního studenta. Zatímco menší colleges jsou často charakterizovány vysokou mírou pozornosti, kterou jsou profesoři studentům schopni dát, universities (a větší instituce všeobecně) jsou vhodnější pro postgraduální studenty, kterým jde především o výzkum a značné zdroje, které jsou masivnější instituce sto zajistit. Moje osobní volba potom sestávala z bakalářského studia na malé Connecticut College a postgraduálního výzkumu na mnohem větší Ohio State University. Je tedy asi lepší soustředit se na to, co člověk od té které vzdělávací instituce očekává, nežli si lámat hlavu s konkrétním jménem.